|
|
Diskurzivní analýza českých médií k problematice společnosti dohledu
Mikolandová, Anna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato diplomova prace se zabýva konceptem spolecnosti dohledu v moderním svete a jeho reprezentací v ceských mediích. Jejím cílem je vývodit diskurz tuzemských medií k teto problematice a narativý jej tvorící. Pro týto ucelý je zvolena metoda diskurzivní analýzý Jamese Paula Geeho výchazející z lingvisticke tradice. Krome textu jsou zkoumaný i vizualní reprezentace, ktere je doprovazejí, a to pomocí kvalitativní obsahove analýzý. Zaverý výzkumu jsou porovnaný s poznatký, ktere prinasí teoreticka cast diplomove prace. Ta se venuje problematice dohledu a predstavuje stezejní mýslenký a výzkumý, ktere formovalý vznik celeho oboru dohledova studia. Mezi ne patrí textý Jeremýho Benthama, Karla Marxe, Maxe Webera a Michela Foucaulta. Z nich pote výchazejí i dalsí soucasní teoretikove, jejichz výzkumum se prace take venuje a predstavuje na nich dominantní otazký a aktualní problemý, ktere se s hlavním tematem prace pojí. Mezi ne patrí napr. koncept spolecnosti kontrolý Gillese Deleuzeho, "nový" dohledu Garýho T. Marxe, dataveillance, tedý výuzívaní dat ke sledovaní v tezích Rogera Clarka, superpanoptikon Marka Postera, otazký spojene s pouzívaním CCTV kamerových sýstemu, na ktere se zamerili Clive Norris a Garý Armstrong nebo "tekutost" dohledu Davida Lýona a Zýgmunta Baumanna.
|
|
|
Komunikace tiskového mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka na sociální sítí Twitter v období invaze na Ukrajině
Černochová, Karolína ; Zápotocký, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou komunikaci Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta Miloše Zemana, na sociální síti Twitter. Analyzuje jeho komunikaci během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. Zaměřuje se na tweety z oficiálního profilu @PREZIDENTmluvci (nyní @exPRESIDENTCR) v období od 24. ledna do 23. března 2023. Srovnáváme komunikační strategie, zkoumá vývoj a analyzuje, jak vytváří konstrukci reality, zejména v kontextu "My (Hrad)" vs. "Oni (občané)". Také se zabývá vztahem politické komunikace a nových médií, s důrazem na sociální sítě. Teoretická část práce poskytuje přehled politické komunikace v různých časových obdobích a v kontextu nových médií. Metodologická část zahrnuje výzkumné otázky, cíle, volbu vzorku a metody analýzy. Analytická část práce zkoumá komunikaci Jiřího Ovčáčka jako tiskového mluvčího během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. První část se věnuje analýze jeho komunikace před invazí a druhá část zkoumá první měsíc probíhající invaze. Tyto dva měsíce jsou poté srovnány a je analyzován vývoj komunikace. Zvláštní pozornost práce věnuje konstrukci reality a důrazu na rozdělení mezi "My" (Hrad) a "Oni" (občané ČR). Celkově tato práce poskytne důkladný pohled na komunikační strategie Jiřího Ovčáčka a jejich dopad na veřejnost.
|
|
| |
|
|
České politické strany a jejich pozice k European Green Deal
Kousalíková, Kristýna
Diplomová práce zkoumá postoje českých parlamentních stran k Zelené dohodě pro Evropu – nové strategii EU pro růst, jež má Evropu učinit prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Hlavním cílem práce je identifikovat způsob, jakým parlamentní strany konstruují Zelenou dohodu pro Evropu. K naplnění tohoto cíle je provedena analýza politického diskurzu. Výsledky analýzy jsou dále zasazeny do širších environmentálních diskurzů, které byly definovány v teoretické části práce. Identifikací těchto obecných environmentálních diskurzů jsou rozpoznány klíčové předpoklady, které ovlivňují obecný způsob, jak dané strany nahlíží na vztah společnosti, ekonomiky a životního prostředí. Výzkum odhalil existenci značně odlišných způsobů konstruování Zelené dohody pro Evropu českými parlamentními stranami a poukázal tak na jejich rozdílná vnímání vztahu společnosti, ekonomiky a životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Hybridní hrozby a státní bezpečnostní agenda
DOLEŽALOVÁ, Šárka
Hybridní hrozby a státní bezpečnostní agenda jsou v dnešní době velmi diskutovaným tématem. S neustálým vývojem IT technologií a změnami ve vojenských i nevojenských taktikách se hybridní válka postupně stává dominantním způsobem vedení moderních konfliktů, které probíhají z velké části v kyberprostoru. Státní bezpečnostní agenda úzce souvisí s hybridními hrozbami, jelikož popisuje fungování bezpečnostního systému České republiky, a to i v souvislosti s konvenčními i moderními bezpečnostními hrozbami. Hlavním cílem této diplomové práce je analýza a aplikace zvolené diskurzivní metody na zprávy o ukrajinském konfliktu. Dílčími postupy práce, zásluhou kterých k cíli docílíme je získání kompletních informací o hrozbách v kyberprostoru (zejména pak, jak můžeme těmto hrozbám čelit), dále analýza vzniku a šíření tzv. fake news (falešných zpráv), které ohrožují lidskou společnost a v neposlední řadě informační válka a kompetence vlády proti jejich šíření. Teoretická část práce se zabývá základními definicemi z oblasti bezpečnosti státu, státního bezpečnostního systému, hybridní války, kyberprostoru a fake news. Vybraná témata se vztahují k současnému stavu a ke specifikům v České republice. Dále je v teoretické části popsána diskurzivní analýza, jelikož tato metoda byla použita v praktické části práce. Praktická část se zabývá diskurzivní analýzou fake news z Rusko-ukrajinského konfliktu, kdy základním článkem je souhrn několika fake news a jejich uvedení na pravou míru. Ke každé fake news byla snaha nalézt relevantní článek z českých médií a zjistit, do jaké míry se názory v nich shodují a jak jsou jednotlivé události vnímány v České republice. Výsledkem analýzy jsou odpovědi na otázky ze zadání, které zní: "Jaký vliv mají falešné zprávy na bezpečnostní politiku států? Jak lze zastavit šíření falešných zpráv?" Pomocí těchto otázek se podařilo splnit cíl této diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
České politické strany a Evropská unie v letech 1996 - 2009
Roubíčková, Eliška ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Vít (oponent)
Rigorózní práce České politické strany a Evropská unie v letech 1996 až 2009 se pokouší přiblížit, jakým způsobem vnímaly ve vymezeném období české politické strany (ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL) Evropskou unii a roli České republiky v ní. Práce vychází vedle základních konstruktivistických principů z konceptu tzv. idejí politického zřízení (polity-ideas). Stanovuje čtyři ideální typy idejí politického zřízení v podobě Federálního státu, Mezivládní spolupráce, Ekonomického společenství a Sítě a na základě pohledu jednotlivých stran na vybrané prvky idejí politického zřízení přiřazuje politické strany k jednotlivým ideálním typům idejí politického zřízení.
|
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
host ::
RSS.